Zakázka na výrobu pečetních prstenů s rytinami pro hraběcí rod Lažanských z Chyše
Výroba šesti zlatých dámských a pánských prstenů s rytinou hraběcího erbu.
Dodaná podoba erbu.
Dodaný starý, stoletý prsten jako předloha.
Obsah:
– Výroba pečetních prstenů … z Chyše
– Setkání s Lažanskými z Chyše
– Rod Lažanských
– Erb Lažanských
– Stoletý pečetní prsten po strýci
– Výroba prstenů
– Rytí erbů do kamene
– Odkazy
– Šlechtické tituly v Čechách
– Právní dodatek: výrobce / zadavatel
Výroba pečetních prstenů s rytým erbem do kamenů – hraběcí rod Lažanských z Chyše
Na začátku jsme si vyměnili několik e-mailů a telefonátů, až jsme došli k osobnímu setkání, kde se vyjasnila představa o výrobě zlatých pečetních prstenů, individuálně navržených pro každého člena rodiny s vyobrazením erbu hraběcího rodu Lažanských z Chyše.
Setkání s Lažanskými z Chyše
Po několika e-mailech s poptávkou na výrobu pečetního prstenu následovalo několik velmi příjemných rozhovorů o historii, umění a nejen o jejich hraběcím rodu, ale také o osudu jejich zámku Chyše. Hovořili jsme o jeho rekonstrukci, která proměnila zchátralé budovy na živé místo podnikání, včetně soukromého zámeckého pivovaru.
Osobní návštěva pana a paní Lažanských z Chyše byla o to milejší, že jsem měl volnější odpoledne. Tento usměvavý manželský pár působí velmi příjemně a bylo radostí s nimi strávit čas. I když vyprávěli o pohnuté historii svého hraběcího rodu, bylo cítit jejich silné odhodlání k životu, tvorbě, lásce k rodině a tradicím. Jejich touha budovat a posilovat rodové hodnoty byla inspirativní.
Bylo mi ctí nejen s nimi posedět a povídat si, ale také být součástí jejich projektu, byť sebemenšího. O to větší radost mi udělalo, když jsem nakonec dostal zakázku na výrobu zlatých erbovních pečetních prstenů pro celou rodinu, a to jak pro dámy, tak pro pány.
Rod Lažanských z Bukové
Rod Lažanských je původem západočeský rytířský rod, který se zpočátku psal podle vesnice Buková na Plzeňsku.
Od 15. století si členové rodu upravili své jméno podle Lažan na Horažďovicku, kde tehdy získali významné pozemky.
1630 byli povýšeni do stavu svobodných pánů
1637 povýšení do hraběcího stavu.
Jejich sídlem se stal zámek Manětín, který byl počátkem 18. století přestavěn do velkorysé barokní podoby a stal se jedním z klenotů české architektury.
Členové rodu Lažanských se vždy hrdě hlásili k české národnosti a ovládali češtinu, což ve šlechtických kruzích tehdejší doby nebylo zdaleka samozřejmostí. Tato jazyková a národní uvědomělost rod odlišovala a ukazovala na jejich zakořenění v českém prostředí. Se syny Prokopa Lažanského (1741–1804) došlo k rozdělení rodu na několik linií.
Prokopův syn Jan Lažanský (1774–1830) zdědil zámek Manětín. Bohužel a tato linie vymřela v roce 1932. Po sňatku Terezie Lažanské přešel Manětín do vlastnictví rodu Seilern Aspangů.
Nejstarší linie, nazývaná chyšská, byla pojmenována podle sídla rodu v severozápadních Čechách. Tato linie zanikla v roce 1969, kdy zemřel Vladimír Lažanský (1857–1925), známý český vlastenec a výrazná osobnost své doby.
Mladší linie se usadily v Rakousku, přičemž jedna z nich přetrvala až do současnosti.
Erb Lažanský z Chyše
Hraběcí erb Lažanských z Chyše má 9 perel na korunce a kolen znaku má řád.
Odkazy
Šlechtiský zámek Chyše – www.historickaslechta.cz / chyse
Lažanští z Bukové – Wikipedie / Lažanští
Šlechtické tituly v Čechách
Na území Čech, Moravy a Slezska byly v minulosti užívány šlechtické tituly, které odpovídaly hierarchii šlechtických stavů. Níže je přehled všech titulů, včetně jejich stupňů a variant pro pány a dámy. Tituly mohou být rozděleny do tří hlavních kategorií podle šlechtického stavu: nižší šlechta, vyšší šlechta a panovníci.
NIŽŠÍ ŠLECHTA (rytířstvo a vladykové)
1, Panoš, páže
– Služebník šlechtice
2, Vladyka / Vladykyně
– 5perel na koruně
– Historický titul pro příslušníky nižší šlechty, často spojený se správou menších statků.
– Užívaný hlavně v českých zemích ve středověku, později nahrazen jinými tituly.
2, Zeman / Zemanka
– Obvykle synonymní s vladykou, ale používal se v určitých regionech.
– Často označující drobného statkáře nebo menšího feudála.
3, Rytíř (člen rytířského řádu)
– Nižší šlechtický titul, který byl udělován za vojenské zásluhy nebo v rámci rytířských řádů
(např. Maltézský řád, Řád Zlatého rouna).
– Titul rytířky byl vnímán spíše symbolicky a zřídka se používal v běžné praxi.
– Manželka rytíře byla pasování na dámu.
VYŠŠÍ ŠLECHTA (panský stav)
4, Pán / Paní
– Obecné označení šlechticů z panského stavu.
– Například „Pán z Rožmberka“, „Paní z Pernštejna“.
5, Svobodný pán / Svobodná paní (Baron / Baronesa)
– 7perel na koruně v erbu
– Latinský titul „Baro“, udělován od 16. století.
– Šlechtici s tímto titulem měli často menší statky, ale větší autoritu než rytíři.
6, Hrabě / Hraběnka
– 9perel na koruně v erbu
– Titul vyšší šlechty, udělovaný od raného novověku.
– V hierarchii šlechtických titulů vyšší než baron, ale nižší než vévoda.
7, Kníže / Kněžna
– knížecí čapka v erbu
– Nositelé tohoto titulu mohou být vládci suverénního knížectví.
– Ve většině případů se knížecí tituly dědily.
KRÁLOVSKÝ STAV a panovníci
8, Král / Královna
– Nejvyšší titul vládce Českého království.
– Příklady: „Král český a markrabě moravský“.
9, Císař / Císařovna
– V případě Habsburské monarchie byl český král zároveň císařem Svaté říše římské (do roku 1806) a poté císařem rakouským (od roku 1804).
Další tituly
08, Princ / Princezna
– Členové panovnického rodu nebo blízcí příbuzní krále.
– Titul se spíše používal zejména v zahraniční šlechtě (např. německé nebo italské).
09, Arcivévoda / Arcivévodkyně
– Titul používaný v habsburském rodě, i když neměl přímý vliv na šlechtu v českých zemích.
– Označoval členy císařské rodiny.
Právní dodatek
Za obsah informací dodaných klientem a užití výrobce neodpovídá.