Jak jsem nabijel AUTOBATERII pro Sovetsky raketoplan z atomove elaktrarny.<

Jak jsem nabijel AUTOBATERII pro Sovetsky raketoplan z atomove elaktrarny.

Jak jsem nabijel AUTOBATERII pro Sovetsky raketoplan z atomove elaktrarny.
 

MATEJI DIKY, ZA ZAPUJCENI NABIJECKY.
 
PO VICE NEZ DNI JSEM SE DOCKAL, BATERIE BYLA VYRVANA Z AUTA 
prinesl jsem si ten maly zazrak domu. Kapacita 44Ah je dost vekla na sviceni a na radio, ale ze to zene tak obrovske auto se divim.
   Nicmene i ta nabijecka od Mateje byla vetsi nez ma autobaterie, to mi bylo trosiku divne, ale budiz.
Nabijecka byla statná, v Sovetskem svazu vyrobena, to ze nema kabely nevadi, hlavne ze ma 4 sroubky z IJUNIJ TECHNIK a na bakelitovem stitku vyskrabane nejake cislice a u dvou kontaktu dvojitou vlnovku.
V pravo je spinac jez nema oznaceni ma poluhu nahoru a dolu. Vedle dalsi prepinac ktery je jeste podivnejsi, ten ma na obou polohach to same, tedy v azbuce "VKL" a "VKL"
Nejspise vklucit / vklucit, ale co tim chtel soudruh rici, to nikdo nevi.
 
   Tak jsem zapojil stare draty, ktere jsem ohlodal z prodluzovacky.
Prvni jiskry prozradily, ze v nabijecce je jeste nejaky zivot a abych byl opatrnejsi.
Po dalsich par jiskrach jsem to spustil a pak zazracnou kombinaci jsem ten pekelny stroj zase vypnul.
Uf ampermetr stoji, ukazuje hluboko pod 0.
   Pak zapojit socialistickou kroucenou snuru do zasuvky. Ve strojovne to zacina hucet.
Po par kombinacich ampermetr vyletl az nakonec, jako kdyby se spustila atomova elektrarna.
   Prepinac jsem dal dolu. Vypnuto.
Dalsi pokus a elektrarna bezi asi jen tak na jeden ze tri reaktoru. Ampermetr co meri napeti odsud az do Moskvy, rika ze je to tak na ceste do Brna. Ale huci to jak pri startu sovetskeho raketoplanu Buran.
V konstrukci stroje jsem nenasel nic zvlastniho, ve funkcnost take verim, vzdyt jen v Rusku, tedy v Sovetskem svazu dokazi vyrobit veci budoucnosti, vzdyt tam dnes znamena jiz zitra!
Strojovna huci, ampermetr neco meri, kabely se prehrivaji. Mozna je to rychlonabijecka vysokym sokem. Matně si vzpominam, že takto nějak se nabijelo vzdy.
Poodesel jsem do vedlejsi mistnosti. Po pulminute se vracim zpet a v dýmu nalézám vše při starém, ampérmetr ukazuje klid tak kouře si ani nevšímám!
V místni elektrárně si šéf směny mne ruce, že z dnešního odberu budou tučné premie a mé oči plačou, ne nad spotřebou, tou divnou mlhou, opar ktery vznika z te chemicke rekace se dostava z baterie. "Aaaa" blesklo mi hlavou, ta baterie ma uzavrena vicka. Poklicky utazene, jeste stara koncepce.
Napis na baterii Star line 44 asi znamena, ze je to mala zkusebni verze Apolo co poleti semnou i s blokem baraku ke hvezdam.
Ale prepocitali jste se imperialiste.
Vyskubnul jsem draty od zdroje, pak vytahl zastrcku ze zasuvky. Kotelnik v elektrarne spadl ze zidle, kdyz si uvedomil, ze prichazi o premie.
Mlha ustala, ohen neprisel a nestesti je zazehnano. Baterie zrejme v sobe neco ma, ale kdo vi, je to malo, ale je zaludna. Auto nenastartuje, me to do povetri nekatapultuje, ale jiste si tato baterie ve sberne sve mistecko najde.
 
Co zbyva, podekovat ze vse  dobre dopadlo, sice zmena zadna, baterka nepotrebna, ale ja to prezil. Jiste jsou jeste dulezitejsi veci.
Mezitim se odehralo par jinych veci.
V ulici byla zachranka, ktera rychle prijela, pomalu odjela, nekomu dosla enargie a to me mrzi jeste vice nez to ze mi nejede auto.
Jiste to ma Kosmicky manager vse poradne v ruce a za to mu dekujeme.
 

Komentáře

Načítání komentářů
Tyto stránky využívají Cookies. Používáním těchto stránek vyjadřujete souhlas s používáním Cookies.Zjistit víceOK, rozumím